Pavouk

To si tak jednoho dne kráčí malý M. do školičky a ve své dlani natažené ruky nese… pavouka? To se mi snad jen zdá. Kulím nevěřícně oči. Když ke mně dojde, vidím, že se pavouk nehýbe. Uf… naštěstí je to jen stará kůže pavouka. Tak jako já reagovali snad všechny děti a také všichni známí, kterým jsem svlečku ukázala. Ano, i oni patří mezi ty, kteří by pavouka jako domácího mazlíčka zřejmě nechtěli. Nicméně to zaujetí bylo tak silné, že jsem hned v týdnu přemýšlela, jak pavoučí téma rozvinout a jak se pavoukům alespoň trošku přiblížit. Přečetli jsme příběh o Velice zaneprázdněné pavoučici, učili se básničku Pavouk, počítali pavouky, hledali cestičku bludištěm, spojovali, listovali encyklopedií, zpívali Malinkatý pavouček a Itsy Bitsy spider… bylo toho moc… a všechny to moc bavilo, včetně mě. 🙂