Jednoho dne přišla do školičky R. s balíčkem pohádkových večerníčkových karet a prohlásila, že budeme hrát Černého Petra. A tak jsme to zkusili. Děti jsou zde dvouleté a tříleté. Některé z nich pochopili princip hry hned, s některými to ještě moc nešlo. Ale všechny se snažili. Učili jsme se držet karty, neukazovat karty soupeřům, vytáhnout kartu, aniž by se nám všechny rozsypaly, hledat stejné obrázky…
Leave a Reply