Vztah k pořádku má každý z nás nastavený odlišně. Část dispozic je získaná dědičností, část získáváme výchovou v průběhu života, zejména v dětství. Neméně nás ovlivňuje prostředí, ve kterém vyrůstáme.
Někdo pořádek kolem sebe musí mít, aby se mu dobře žilo a někdo ho neřeší. Sama ze své zkušenosti vím, že je mnohdy těžké najít společnou hranici tak, aby byli všichni spokojeni. U nás doma je téma pořádku běh na dlouhou trať.
Pořádek byl v minulosti jedním z velkých témat ve výchově mých dětí. Zpětně vím, že hlavní zádrhel byl a je ve vnímání pořádku mezi námi rodiči. Já pořádek miluji, je mi v něm dobře, mám ráda věci na svém místě. Náš taťka nepořádek neřeší. Vlastně ho ani nevidí. S příchodem dětí jsem se naučila nebýt puntičkář. Nemusí být vše dokonalé, vysmýčené, nablýskané. Ale na základním pořádku si jaksi zarputile trvám. Díky urputné léty neutuchající snaze žít v pořádku, si ho vytvářím vlastně ponejvíce sama. I přesto stále děti vedu trpělivě alepoň k vytváření návyku pořádku kolem sebe.
Tak jako jiné činnosti, tak i úklid svých hraček a věcí kolem sebe se většina dětí musí naučit. Jako u mnoha věcí, tak i při této činnosti je ideální, pokud dítě vyrůstá v rodině, kde tyto činnosti vidí a na úklidu se přirozeně spolupodílí. Samozřejmě je tím myšlen vhodně zvolený úklid vzhledem k věku a schopnostem dítěte.
Je důležité, aby bylo dítě vedeno oběma rodiči. Rodiče, by měli být ve výchově dětí partneři. Měli by se umět zastoupit, když jeden nemůže. V souvislosti s pořádkem jde o to, že je vhodné a přínosné, aby dítě mělo nastavena stejná pravidla u mamky i taťky a ideálně i u prarodičů. Je špatně, když jeden rodič úklid řeší a druhý vůbec.
Dochází k tomu, že dítě vidí vzor obojího a většinou intuitivně tíhne k tomu rodiči, který po něm nic nechce. Největším průšvihem pak ještě můžou být věty typu… Tak si to běž uklidit, ať už dá mamka (taťka) pokoj.“ Tyto situace staví toho rodiče, který se snaží, do role diktátora, prudiče a toho zlého a nepříjemného, který vlastně pořád něco chce a stále tím obtěžuje.
A jak to vlastně je? Proč uklízíme? Jednoduše proto, abychom hračky zase našli, až si nimi budeme chtít hrát. Toto je základní argument, který malému dítěti můžeme dát.
Čistě filozoficky si můžeme s dětmi probrat situaci, jak by to u nás, kolem nás a na naší planetě vypadalo, kdybychom nikdo neuklízeli…
Jak můžeme dětem v počátku pomoci my rodiče?
- Děti vedeme příkladem, takže sami bychom měli udržovat domácnost a okolí v pořádku.
- Úplně malým (ročním) dětem s úklidem pomáháme.
- Ideální je, když každá hračka má své místo. Parádní jsou i boxy na různé stavebnice a malá autíčka. Pomoci mohou štítky s obrázky a popisky na policích a boxech.
- V pokoji by mělo být hraček tak akorát. Je jisté, že dítě, které je zasypané hračkami si samo s úklidem neporadí. Většinou si ani se všemi hračkami nestíhá hrát. Polovinu hraček proto schováme a hračky podle potřeby okoukanosti obměňujeme.
- Každý rodič by si měl najít chvíli čas na hrátky se svým dítětem. Přirozeně tak po dohrání si, hračku schovají a vytáhnou další. Vytváříme tak dítěti návyk, že hračku, se kterou si nehraji, uklidím zpět na své místo.
- Stavebnice, hry s malými předměty nebo dílky, pastelky apod. by měly být umístěny na vyšších místech do té doby, než se dítě naučí starat se a uklízet hračky. Určitě jste někdy zažili situaci, kdy dítě doskládá puzzle nebo stavebnici a chybí mu jeden dílek. To je pak k vzteku. Také pomalované zdi radosti nepřidají. Samozřejmě i takovou situaci lze vzít jako ponaučení.
- Nácvik úklidu nehrotíme ve večerních nebo dopoledních hodinách před spánkem. V takovou dobu bývá dítě unavené a mrzuté.
- Co říkáte na to, že se hračky válí v celém bytě? Vadí vám to? Už se vám také podařilo šlápnou ta kostičku lega, nebo vám křuplo pod nohami autíčko? Pokud ne, i tak si dovedete živě představit, jak to může bolet. Vytvořte si doma pravidlo, že hračky z hracího pokoje nevynášíme.
- Když pořídíte dítěti novou hračku, nějakou starou spolu vyřaďte. Darujte známým, prodejte na bazárku nebo věnujte školkám. Uděláte dobrý skutek a vyhnete se přeplněnému pokojíčku. Dítě se naučí nelpět na majetku a dělat radost jiným dětem. Hračky které, jsou zničené a nejdou opravit, vyhoďte.
- Můžete se s dětmi naučit uklízecí písničku, která tuto dětmi neoblíbenou činnost zpříjemní.
Uklízecí písničky
Všechny hračky na poličku,
uklidíme za chviličku.
Až tam všechny budou stát,
můžem si zas zítra hrát.
Srovnat hračky umím hravě, všechno pěkně uklidit,
kolem sebe nepořádek nebudu už nikdy mít.
Kdo chce půjčit koloběžku, panenku či auto, džíp,
půjčím mu ji na chviličku, lakomá já nechci být.
Srovnat hračky umím hravě, všechno pěkně uklidit.
Text zkuste napasovat na nějakou známou písničku. Např. první lze zpívat na “Prší, prší jen se leje.”
Má to smysl?
Má. Všechny děti mají mnohem raději uklizený pokojíček a věci na svém místě. Mnohokrát jsem měla možnost se o tom přesvědčit. V uklizeném pokojíčku si dítě hraje mnohem raději než v chaosu a nemá potřebu vynášet hračky do jiných pokojů a hrát si jinde.
Komunikujte s dětmi o pořádku a nastavte si pravidla
Dítě chválíme i za snahu o úklid. Malým pomáháme automaticky. Čím je dítě starší, přenecháváme větší část na něm, vedeme ho k samostatnosti. Když je bezradné, ptáme se… „Potřebuješ pomoci? Nebo … S čím Ti můžu já pomoci? Případně se zeptat přímo jak si úklid rozdělíte … „Tak fajn, co uklidíš ty a co já?“ Jeho představa o pořádku, může být trošku jiná než naše. Hledejte spolu kompromis, který bude přijatelný pro oba.
Komunikujeme s dětmi o tom, proč je důležité, aby si kolem sebe udržovalo pořádek. Ptejte se dítěte, jaké má pocity, když ví, kde má své hračky. Jestli se mu to takto více líbí. Můžete tím v dítěti vyvolat dobrý pocit a zažehnout plamínek návyku, aby vytrvalo a udržení pořádku kolem sebe bralo jako samozřejmost.
Dejte dítěti prostor a čas
Někdy stačí dítě jen upozornit včas (např. 10 minut předem), že si má dohrát a uklidit, pokud se chce dívat na nějaký oblíbený pořad nebo třeba na večerníček. Totéž platí před obědem, nebo když máme v plánu jít na hřiště apod.
U většiny dětí najdete pár činností a aktivit, které dělají rády a s nadšením. Můžeme je tedy využít jako skvělou motivaci… “Super, schováme autíčka/panenku a jdeme na to!” Většina dětí zapomene, že uklízet nechce. Bez řečí schová s čím si zrovna hrálo a jde na svou oblíbenou činnost.
Důslednost
Důslednost rodičů je důležitým činitelem v procesu učení návyku na pořádek. Nejčastější příčinou, proč se návyk nedaří, je nedostatečná důslednost rodiče. Překážky jsou různé. Nedostatek času, pracovní vytížení, stres, málo trpělivosti, neochota komunikace, jiné priority, jiné životní hodnoty apod. Rodič musí mít dostatečnou vnitřní motivaci a přesvědčení, že dělá správnou věc a pak dítě vede přirozeně, bez větších výkyvů. Dítě si po čase úklid zautomatizuje a nečiní mu problém.
Vedení dětí k pořádku je běh na dlouhou trať. Některé děti se naučí udržovat běžný pořádek svých hraček už kolem třetího roku. Jiné děti je potřeba neustále vybízet až do pubertálního věku. Jisté je, že v pubertě už se novým návykům nenaučí.
Může se tak stát, že i přes velké snahy a příkladné vedení rodičů, dítě pořádek kolem sebe neřeší. Někdy je to jen období (puberta), někdy to může být životní postoj k pořádku. V takových chvílích se rodič nad sebou může zamyslet. Pokud má pocit, že ještě něco může změnit, může zkoušet. Někdy je ale vhodnější v určitém věku dítěte (dospívání) přijmout fakt, že už to lepší nebude. Pochválit se za to, co jsem proto jako rodič udělal a nechat to volně plynout. Někdy si dítě, které není pod neustálým tlakem pořádkumilovného rodiče samo uvědomí, že nepořádek kolem něj se mu vlastně nelíbí.
A pokud ne, nemá cenu se hroutit. V životě jsou v danou chvíli pro dítě zřejmě důležitější věci.
Také jsem slyšela mnoho rodičů říkat, že až bude dítě mít svoji domácnost, bude pořádek brát jinak. I to je reálná šance…
Život není jen o úklidu, jak říkají někdy mé děti…
Venku poletuje sníh. Věřím, že jsou to už poslední záchvěvy zimy a jaro už je na spadnutí.
Přeji všem krásné dny a budu ráda za vaše podněty a diskuzi k článku… To vše na FB skupince Rodičem s nadhledem
Obrázky v článku staženy z Pixabay.
Leave a Reply