Poprvé do školky… aneb co obnáší rodičovská podpora

Blíží se nám září a mnohé děti čeká první nástup do školky, školičky či jeslí. Očekávání dětí i rodičů jsou na spadnutí. Zvládneme to? Bude se tam mému broučkovi líbit? Co když ne? Mnohým rodičům se hlavou honí různé myšlenky a přejí si, aby už ty první zářijové dny byly raději za nimi.

Jako rodiče můžeme dětem v mnohém pomoci a svým chováním a přístupem podpořit pohodovou adaptaci a následnou docházku do školičky. Vnímání důležitosti příprav na první „zaškolkování“ je v naší společnosti velmi rozdílné. 

A není divu. Mnoho dětí nástup do školky zvládne bez problémů. Část dětí potřebuje pomoc rodičů. Část dětí má problémy a je potřeba je řešit. Malé procento dětí školku nepřijme vůbec. 

 

 

Je zřejmé, že nyní na konci srpna, tedy na poslední chvíli už toho moc nějakou prevencí nezachráníme. Ale i tak můžeme dětem pomoci, když budeme vědět co dělat, nebo naopak čemu se máme vyvarovat v prvních i následujích dnech nástupu do školičky. 

V první řadě je důležité, aby rodič byl ztotožněn se situací, že dělá dobře pro dítě i pro sebe a byl si jistý správností rozhodnutí, že nastal čas jít do školky.  První nástup do školky by měl být slavnostním okamžikem. Ukazujeme dítěti, že už dozrálo do věku, kdy může pobýt bez rodičů, může si nacházet kamarády, učit se nové věci, poznávat a užívat si hezké okamžiky i v jiné společnosti. 

Pokud si nejste jisti, že dítě zvládne odloučení, bude umět přijmout nové věci, nové kamarády, nové pravidla a režim, nebo že dokáže samo fungovat bez vaší přítomnosti, není to nic neobvyklého či nenormálního. Snažte se tyto pocity nepřenášet na dítě. 

Jestliže pro pochybnosti a obavy máme pádný důvod, ideálně podložený třeba lékařem, pedagogem, psychologem apod., nástup do školky raději odložte. U dítěte, které ještě není z nějakého důvodu vývojově vyzrálé, nezkoušejte co dítě zvládne nebo vydrží. Nestojí to za problémy, které předčasná docházka může způsobit.

 

 

Děti mají úžasnou schopnost vycítit nejistotu, obavy i strach nás dospělých. Proto je důležité dát si pozor na to, co říkáme před dětmi. Je zbytečné zatěžovat děti našimi starostmi a obavami. Vyvarujte se předčasnému posuzování, škatulkování, hodnocení či odsuzování. S dítětem mluvte o tom, co se bude dít, co ho čeká, co se ve školce děje, na co se může těšit. Věříme mu, že to s Vaší podporou zvládne.

Neznamená to však, že byste neměli být přípraveni na případné problémy. Kdo je připraven, není překvapen. A tak čtěte dále…

 

 

S dítětem mluvte o pocitech. Je normální, že se mu může stýskat a mohou nastat chvilky, kdy mu bude/je smutno.  I my se můžeme dítěti svěřit, že se nám po něm taky stýská. Mnohým dětem pomůže, když si sebou do školky můžou vzít mazlíka nebo oblíbenou hračku. Některým dětem třeba pomůže v překonání slabé chvíle fotka rodiče nebo namalovaný obrázek z domova.

Motivací pro překonání stesku může být i dohoda rodiče a dítěte o dřívějším odchodu ze školky, nebo naplánovaní společně stráveného času nebo nějaké aktivity v odpoledních hodinách.

 

 

Je důležité najít si každý den alespoň chvíli na společně strávené okamžiky. Dítě potřebuje cítit lásku a mělo by si každý den dopřát a užít chvíli Vaší pozornosti. Povídání, mazlení, hraní, čtení, odpolední zmrzka… cokoliv. Jen tak se může cítit spokojeně a tento pocit mu pomůže překonat chvíle strávené bez Vás.

S tím také souvisí doba, kterou jsou děti někdy nuceny strávit ve školkovém zařízení. Z praxe vím, že mnohé děti zůstávají ve školičkách po celou dobu provozu. Na dětskou psychiku nepůsobí vůbec dobře, když vidí odcházet pokaždé své kamarády domů dříve. Proto nenechávejte své děti často celé dny ve školce. Školka není odkladiště dětí.

 

 

Abyste žili den bez stresu, pokuste se začít den ranní pohodou. Ráno vstaňte o pár minutek dříve a připravte dítěti i sobě den bez ranního spěchu a nervozity. Dejte mu prostor se v klidu nasnídat a obléct. Povídejte si a společně se nalaďte na krásný pozitivní den.

O tom, jak je důležitá ve vztazích a společnosti komunikace není třeba dlouze psát. Komunikujte s dítětem, ale i s paní učitelkou. Jedině tak lze předejít drobným nesrovnalostem hned v počátku. Neřešené malé problémy nebo nedorozumění mohou přerůst zbytečně ve větší problémy. A ty už se pak řeší hůř.

 

 

Apeluji na trpělivost rodičů. Každé dítě je jiné a potřebuje jiný čas. Některému může trvat déle, než si zvykne na nové věci, nový režim, nové lidi a prostředí kolem sebe. Dejte dítěti dostatek lásky, trpělivosti a pozornosti. Nic nelze uspěchat. Vše má svůj čas. V opačném případě zbytečně stresujete sebe i dítě a situaci to neřeší.

Nesrovnávejte své dítě s Pepíčkem či Aničkou, kteří chodí do školky od počátku rádi. Pokud se vašemu dítěti něco nelíbí, ptejte se co se mu nelíbí a proč. Co pro to můžete společně udělat, aby tomu bylo jinak. Hledejte spolu řešení, alternativy, kompromisy, dohody. 

 

 

Některé děti se těžko vypořádávají s přijetím mladšího sourozence, který přišel do rodiny v době nástupu do školky. Často se tak děje právě ve věku kolem tří let, kdy maminky navazují rodičovské dovolené. Pro dítě může být tento souběh událostí velmi těžký. Může se cítit odstrčeně a tato psychická nepohoda může narušit adaptaci a docházku do školky. 

Řešní takové situace není úplně jednoznačné. Některým dětem stačí více pozornosti doma. Lze zkoušet vykomunikovat situaci, vyzdvihnout kamarády, aktivity a hračky ve školce. Někdy však ani to nepomůže a je lepší pár týdnů počkat, než dítě sourozence přijme a nástup do školky raději o nějaký čas odložíme.

 

 

Rodiče si občas neuvědomují, že situaci si mnohdy sami stíží svým chaotickým chováním. Týká se to zejména těch, kteří nemají pevnou pracovní dobu. Rodičů pracujících z domu, nebo maminek na mateřské dovolené s mladším sourozencem. Tato skupinka rodičů má větší tendenci narušovat pravidelnou docházku do škličky. Jsou to situace, kdy děti často chybí z různých důvodů (je zima, prší, napadl sníh, přijela babička nebo se jen nechce) nebo také bývá častá změna příchodů a odchodů ze školičky.

Děti mají rády řád v činnostech. Pravidelnost v docházce jim dodává větší pocit jistoty a bezpečí. Především v době adaptace a nástupu do školky je vhodné dodržovat určitý režim a domluvená pravidla. Výjimky si můžeme dovolit později, kdy už je dítě zvyklé a občasná absence mu nečiní problémy.

 

 

Mezi podpůrné pomocníky adaptace a nástupu do školičky můžeme využít  přírodní prostředky… sílu bylinek, aroma olejíčků a hydrolátů či Bachových esencí. Přírodní prostředky mají za cíl pomoci dítěti v psychické a emoční rovině. Pomáhají navodit pozitivní atmosféru, lepší spánek, zklidnit se, přijmout změny, odpoutat se od rodičů, zmírňují stesk a strach z neznámého nebo třeba také posilují imunitu.

Pomoci mohou také minerální kameny, pokud v jejich energetickou moc věříte.

 

 

V tomto článku jsem se snažila shrnout, čím mohou z mého pohledu rodiče podpořit pohodový nástup do školky. Nevědomky, často pod tíhou spěchu, stresu či mnoha starostí děláme občas věci, které dítěti nepomáhají. Toto shrnutí, prosím, berte jako doporučení, nikoliv jediné správné řešení.

 

Shrnutí a doporučení v článku je zároveň jedna z kapitol mého nedávno zveřejněného rodičovského průvodce adaptací dětí v předškolním období (včetně kojeneckého a batolecího) „Do školičky s úsměvem.“

Kapitola rodičovské podpory v době nástupu do školky je zaměřena na období, kdy už dítě míří do školky či jiného zařízení péče o děti. Příprava na adaptaci a nástup do školky by však měla začít již mnohem dříve. Lépe je problémům předcházet, než je řešit…

Ucelené informace naleznete v e-booku.

 

Přeji krásný den a příští týden vykročte pravou. 🙂

Napsat komentář