Konec prázdnin bývá ve školičce ve znamení loučení. Každý rok opouští školičku malinko dětí a tyto dny bývají pro mne hodně nostalgické.

Za ty roky, co pracuji s malými dětmi, si většinou najdu ke každému cestičku a každé dítko se mi vepíše svým způsobem do srdíčka. Snad proto, že školička funguje v malém počtu dětí, vytváří se mezi námi pouto, troufám si říct, že mnohem bližší než v běžných školkách a loučení je pak dojemné.

Letošní rok byl zase trošku jiný než ty předešlé. Školička, jako soukromý subjekt fungující bez dotací, jen s podporou rodičů ustála svou existenci. Děkuji Všem rodičům za podporu a hezká slova, která jsou mou motivací a motorem, který mne žene dále navzdory překážkám, které se stále vyskytují. 

Všem dětem, které nastupují do nových školiček, školek, škol apod. přeji hodně odvahy, empatie, respektující paní učitelky, vnímavé a přátelské kamarády a rodičů pak přeji hlavně hodně trpělivosti.

Krásné dny Všem 🙂

 

Sdílení